1. Systémové požadavky 2. Oddíly pevného disku 2.1 Nástroje pro Windows/DOS 2.2 Nástroje pro Linux 2.3 Jiné nástroje 3. Kontrola neporušenosti dat po downloadu 3.1 Kontrola v prostředí Windows 3.2 Kontrola v prostředí Linux 4. Instalace 4.1 Instalace z CD 4.2 Instalace z disket nebo pevného disku 4.2.1 Jak vytvořit spouštěcí diskety? 4.2.2 Kam umístit VectorLinux soubory? 4.2.3 Který kernel (jádro) zvolit? 4.3 Změna bootovacího media 5. Instalace krok za krokem 6. Poinstalační konfigurace 6.1 Nastavení zavaděče Lilo 7. První použití systému VectorLinux 8. Vychutnejte si úrody vaší práce 9. Problémy a jejich řešení 10. Kredit
Tato dokumentace má v úmyslu podat ucelený návod k instalaci operačního systému VectorLinux 4.0 Download Edition s upozorněním na to, je-li pojednáváno o vydání pod názvem SOHO Edition. Veškeré příkazy zde popsané musí být v praxi používány bez uvozovek.
Pozn.:
Tato dokumentace je volným překladem z oficiálního anglického
originálu publikovaného týmem VectorLinux
Vector Linux 4.0 Download Edition (minimální požadavky):
Vector Linux 4.0 SOHO Edition (minimální požadavky):
Vector Linux 4.0 SOHO Edition (doporučená konfigurace):
Linux rozpoznává oddíly následujícím způsobem: máte-li IDE disk, první oddíl nese jméno /dev/hda1, druhý /dev/hda2, atd. Máte-li pevné disky dva, první oddíl je /dev/hdb1, druhý /dev/hdb2, atd. Pro SCSI pevné disky platí stejná pravidla, avšak s označením 'sd' (scsi disk), pak první oddíl na prvním scsi disku bude pojmenován jako /dev/sda1.
Pokud máte na svém počítači již nainstalovaný Windows, pravděpodobně tomu tak je na oddílu/dev/hda1 (c:\). Pro instalaci Linuxu je zapotřebí, aby na disku bylo volné místo bez oddílu, nebo již existující Linux oddíly. Jinak je nutno změnit velikost existujícího oddílu a vytvořit tak volný prostor, kde lze možno vytvořit Linux oddíl, to pravděpodobně bude /de/hda2 nebo číslo vyžší. Toto je nutno mít v paměti při instalaci samotné, neboť bude nutno určit, kam má VL být nainstalován.
Pozn.: Vždy je doporučováno před jakoukoliv prací s existující podobou oddílů provést kontrolu disku se scandisk a provést defragmentaci disku.Samozřejmě, není na závadu provést zálohu důležitých dat.
VL požaduje alespoň dva oddíly, kam je nainstalován systém a swap oddíl používaný jako virtuální paměť. Je hned několik způsobů, jak tyto oddíly vytvořit.
SystemRescueCd je Linux systém na bootovacím CD pro obnovu systému a dat po jeho zhroucení. Použítí má ale i jako jednoduchý nástroj pro práci administrátora, včetně práce s oddíly disků. Součástí je Parted a QTParted, v podobě lehce použitelného samobootovacího CD. Lze jej získat na http://www.sysresccd.org/.
Součástí VL instalačního programu je i nástroj pro tvorbu oddílů (Parted), který může během instalace být použit. Oddíly však můžete již vytvořit předem z jednim z výše popisovaných způsobů.
Pokud jste ještě tak neučinily, nahrajte si obraz disku (.iso) a odpovídající md5 checksum soubor (.md5). Obraz disku můžete zkontrolovat ještě před jeho vypálením na CD a mít tak jistotu, že soubory nebyly poškozeny během nahrávání. proto je nutno provést "md5 checksum", tzn. porovnat to co je obsahem dat pro CD (.iso)a toho, co je uvedeno v checksum souboru (.md5)
Vždy je lépe před pálením CD tuto kontrolu provést a být si tak jist, že download proběhl správně, případně, že data jsou poškozena. Ušetří vám to mnoho času a vyhozených CD médií.
Pozn.:Nahrajte a rozbalte nástroj md5summer (http://www.md5summer.org/), pracuje v grafickém prostředí. Ujistšte se, že jde o verzi 1.2.0.5 a novější. Po prvním spuštění budete pořádání o povolení přidružit .md5 typ souborů. Souhlas potrvdíte dvojtým kliknutím na .md5 k provedení kontroly originálních dat, jsou-li ve stejném adresáři. jinak je nutno ručně zadat cestu, kde se .md5 soubor nachází, poté jen odklikněte "Verify sums". Pokud je výsledkem kontroly OK pro VL .iso soubor, můžete bez obav tento vypálit na CD médium.
Zde je několik jiný nástroj, který je možno pro tento účel použít (pracuje v příkazovém řádku):
Program pro kontrolu integrity dat je normálně součástí každé distribuce Linuxu, takže není nutno nic nahrávat.
Toto je ta nejjednodužší cesta, jak systém nainstalovat, takže pokud je váš počítač schopen bootovat z CD, požijte tuto metodu. Pouze spusťte počítač z CD a následujte pokyny na obrazovce. Není nic jednodužšího!
Nejdříve nastavte váš počítač na bootování z CD. Následujte pokyny uvedené v oddílu 4.3, v tomto případě nastavte jako boot jednotku CD mechaniku.
Pokud máte více mechanik (včetně CD vypalovačky), the VL instalační CD musí být v jednotce první.
Některé starší počítače nemusí rozpoznat data pro automatické spuštění zapsaná na CD. Je-li to váš případ, je nutno vytvořit diskety "boot" a "root", spustit instalaci z nich, ta si pak VL CD najde sama (1)(2).
Pozn:
(1) Tato metoda se netýká verze Vector Linux 4.0 SOHO Edition, neboť poslední
verze jádra je příliž velká na to, aby se vešla na jednu disketu.
(2) K stejnému problému může dojít na počítačích s SCSI CD mechanikou.
Pokud nemáte na vašem počítači CD mechaniku, je nutno vytvořit spouštěcí diskety "boot" a "root" z obrazů, které se nachází v adresáři "disks" na instalačním CD VL (viz. oddíl 4.2.1) (1). Umístěte tyto soubory někam na váš počítač, kde s nimi později budete pracovat (viz. oddíl 4.2.2).
Nastavte počítač pro bootování z floppy diskety. Následujte instrukce pro změnu boot procesu popsaném v oddílu 4.3, v tomto případě nastavte jako bootovací zařízení disketovou mechaniku, obyčejně pojmenovanou "A".
Pozn:
(1) Tato metoda se netýká verze Vector Linux 4.0 SOHO Edition, neboť poslední
verze jádra je příliž velká na to, aby se vešla na jednu disketu.
Vytvořte "veclinux" adresář zcela na počátku Windows nebo Linux oddílu. Tento adresář by měl obsahovat soubory veclinux.bz2, xfree43.bz2 (chcete-li naistalovat i grafické rozhraní, jakožto většina uživatelů tak chtít bude), a odpovídající jádro systému. Pak obsah tohoto adrsáře může vypadat následovně:
/veclinux/veclinux.bz2Pozn:
Pokud váš počítač má ESDI řadiče, ani jedno z uvedených jader zřejmě nebude pracovat správně.
K tomu, abychom počítači určily, odkud má bootovat, je nutno otevřít konfiguraci BIOS vašeho počítače (1). Měla by tam být volba pro bootování z různých zařízení (spravidla nastaveno na pevný disk C, disketu A , CD mechaniku, atp). Zvolte, které zařízení má bootovat jako první, uložte nastavení a restartujte počítač. Mějte v paměti, že po instalaci VL na váš počítač je nutno překonfigurovat bootování zpět na pevný disk.
Pozn.:
Ne všechny počítače používají pro vstup do nastavení BIOS klávesu del. Může
to být některá z F# kláves, nebo kombinace několika kláves. Jak na to, můžete
vidět poté, co počítač provede POST (bezprostředně po jeho spoštění), v jiném
případě nahlédněte do dokumentace.
Provádíte-li instalaci z CD, po několika výchozích hláškách následuje samotná instalační obrazovka . Instalatujete-li z disket, budete po zavedení první "boot" dikety požádáni o výměnu za "root" disketu a poté vás uvítá stejná obrazovka jako při CD instalaci.
Jak v jednom, tak v druhém případě následuje instalační obrazovka a kroky, které následují jsou pro oba shodné.
Byl-li VL správně naistalován, zobrazí se nabídka pro základní konfiguraci. Máte tak možnost nastavit zvukovou a grfickou kartu, připojení na síť atd. Tato nastavení je možno provést i později použitím programu "vasm" jako root. Přesto není dobré konfiguraci vynechat právě nyní a nechat ji na později, některé kroky jsou nutné pro správné spuštění systému po prvním restartu.
Lilo je Linux zavaděč, který zodpovídá za spuštění VL na vašem počítači. Máte na výběr ze základní konfigurace, nebo rozšířené. Základní spravidla pracuje v jednoduchých případech, například pracují-li na počítači je dva systémy jako Windows/DOS a VL.
Poté je na výběr, kam zavaděč Lilo nainstalovat:
Používáte-li jiný program pro zavádění systému, stejně tak můžete určit jako cíl oddíl, kde je VL naistalován. Chcete-li zvolit Lilo jako hlavní zavaděč, nainstalujte jej do MBR. Nejste-li si jiti a máte obavy z možných problémů, nainstalujte Lilo na disketu, systém bude startován z ní. Pouze mějte v paměti, že v takovém případě BIOS počítače musí být nastaven na bootování z diskety. Toto je bezesporu ta nejbezpečnější metoda, také ale nejpomalejší.
Kofiguraci Lilo je možno změnit později programem "vasm" jako root, který vám nabídne volbu, nebo, můžete editovat soubor /etc/lilo.conf a změny provést ručně. Po provedení změn nezapomeňte tyto změny uvést do života, a to příkazem /sbin/lilo jako root, změny budou tak zavedeny do Lilo zavaděče samotného.
Máte-li nainstalovanou verzi Vector Linux Download Edition, budete požádáni o zadání hesla pro administrátora, jinými slovy pro root. Toto je první krok, který je nutno po instalaci a prvním restartu provést.
Přihlašte se pod jménem root, měli by jste být požádáni o heslo, pokud se tak nestane a vidíte přikazový řádek čekající na nějaký příkaz, napište "passwd" a vytvořte heslo.
Pracovat na systému jako root není zrovna nejlepší volbou, takže jako další krok bude nutno vytvořit účet pro běžného uživatele. Nejjednodužší způsob je použít program "adduser" a následujte instrukce pro vytvoření účtu uživatele. Poté je možno se odhlásit a opět přihlásit, tentokrát jako uživatel.
Pro start grafického systému X Window, napište "startx".
Pokud se spuštěné grafické rozhraní zhroutí, bude jej nutno překonfigurovat. Lze tak provést přas "vasm"jako root, a zvolit v nabídce "XSETUP" pro grafickou podobu konfigurace, nebo zvolit "XTEXT" pro konfiguraci prováděnou textově.
Prosím, zapojte se do našeho fóra, kde najdete mnoho užitečných rad a informací, rozhodně vám to pomůže získat více zkušeností v práci s operašním systémem VectorLinux http://vectorlinux.com/forum/index.php.
Error type 1:
Instalace vás překvapí s touto hláškou říkající, že nemůže lokalizovat Vector bz2 jádro nebo /dev/xxxx není platným zařízením.
K tomu může dojít, má-li váš počítač více optických mechanik (CD/CD-RW/DVD) a pokoušíte se instalovat systém z druhé mechaniky. Pouze přehoďte instalační CD do první.
Error type 2:
Instalace se zastaví nebo se systém nespustí správně po zdánlivě správně provedené instalaci, případně se hláška vypíše na základě CRC chyb v průběhu instalace.
Tato chyba je způsobena z důvodu porušených dat nebo chyb v instalačních souborech po nahrání či pálení CD.
Prvním krokem je, pokud jste tak neučinily, provést kontrolu .iso souboru, popsanou v oddílu 3 této dokumentace. Pokud je soubor v pořádku, zkuste vypálit CD pomalejší rychlostí nebo zkuste médium od jiného výrobce.
Pamatujte: 'Vypalte .iso jako cd image, ne jako běžná data!
Error type 3:
Můžete vidět následující hlášky:
Kernel Panic: Aiee, killing interrupt handler! In interrupt handler - not syncing.
nebo
Error! There was a problem! Code: 39 36 75 03 5b 5e c3 5b 89 f0 31 c9 ba 03 00 00 00 5e e9 cb Installation not complete Please press enter to activate this console
K tomuto může dojít na starších počítačích a znamená to, že instalační program nemůže zdárně provést některé příkazy při procesu bootování.
Některé z příkazů, které můžete zkusit:
Tyto příkazy vypnou "power management", Notebooky takovou volbu vyžadují:
Error type 4:
Váš SCSI pevný disk není platný pro instalaci VL (může k tomu dojít, když jste žádáni o root disketu, která je tou druhou).
Požadovaný ovladač pro SCSI disk se nezavede, takže instalační proces je nevidí. Můžete zkusit jinou "boot" disketu, kterou najdete na: http://slackware.oregonstate.edu/slackware-9.0/bootdisks/adaptec.s (pokud tento odkaz neexistuje, najděte v google slackware 9.0 "adaptec.s" bootdisk).
Error type 5:
Instalace z CD-ROM se zhroutí s touto chybou: "mount: /dev/scd7 is not a valid block device"
Vaše CD-ROM nebo CD-RW požaduje scsi emulaci. Na počátku instalace, kdy vidíte řádek "boot:", napište: "ide hdx=ide-scsi", (kde x je číslo CD mechaniky). Pokud ani toto nepracije, restartujte počítač a napište "scsi hdx=ide-scsi".